Město Kostnice je starobylé středověké město na břehu rozlehlého Bodamského jezera rozprostírající se v malebné krajině na pomezí Německa a Švýcarska. Výročí 600 let od konání koncilu (1414 – 1418) město Kostnice pojala jako významnou událost evropského významu. Na pozvání pana primátora, jsme se v dubnu tohoto roku vydali také jako zástupci Církve československé husitské do Kostnice. Pro nás poutníky z Čech je zatížen pohled na toto krásné a uspořádané město vzpomínkou na smutné události odsouzení a popravy Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma pražského během konání koncilu. V okolí jezera jsou i městečka, která si uchovala také středověký ráz. Když jsme přijeli k Bodamskému jezeru, kladl jsem si otázku, kudy se asi plavil Mistr Jan Hus. Je známo, že z Biberachu zamířil Hus s doprovodem přes Ravensburg k jednomu z tehdejších přístavů na Bodamském jezeru, odkud se pak přeplavil v sobotu 3. listopadu 1414 do Kostnice. Na výstavě jsem později viděl model dřevěné lodi z té doby. Také jsou zachyceny lodi na dřevořezu Hartmana Schedela, jak přepravuji lidi i zboží. My jsme se přeplavili trajektem, který přes Bodamské jezero jezdí pravidelně do přístavu v Kostnici.

Významnou součástí zahajovací slavnosti výročí koncilu byla i ekumenická bohoslužba v münstru. Tedy právě v tom kostele, kde byl Mistr Jan Hus souzen, jak to znázorňuje známý obraz malíře Josefa Brožíka. V průvodu hlavního chrámu jsme společně kráčeli s římskokatolickými duchovními a členy řádů. Ministranti nesli korouhve a v okolí se šířila vůně kadidla. Jako ti, kteří se hlásíme k Husovu odkazu - zástupci Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické v čele s bratrem synodním seniorem Joelem, jsme byli přijati s přátelským uvítáním a pohostinností.

Výstava, jejíhož otevření jsme se účastnili, je instalovaná ve starobylém koncilním domě. Vystavené zlaté a stříbrné kalichy, biskupské berly, prsteny a roucha dokládají moc, bohatství a významnost tehdejší středověké církve a jejích představitelů. Na této výstavě je věnována i značná pozornost Janu Husovi a je tam vystavena i část látky z jeho údajného oděvu.

Nelze navštívit Kostnici a nezastavit se u Husova kamene, tedy v místech směrem k hradu Gottlieben, kde byl podle tradice Mistr Jan Hus upálen. Z druhé strany kamene je nápis připomínající jeho přítele Mistra Jeronýma Pražského. Při naší dubnové návštěvě smáčel kámen vytrvalý déšť.

Tehdy v době konání koncilu se setkaly dva programy reformy církve. Jeden zastávali koncilní otcové a druhý představoval Jan Hus - Mistr z Čech, jenž si nesl pověst nebezpečného kacíře šířenou zvláště nepřáteli z jeho vlasti. Nebyl mu tehdy dán prostor k diskusi a kauza českého reformátora byla řešena mocí, avšak v celkovém pohledu znamenala tehdy spíše méně významnou epizodu. Po 600 letech se dostává Janu Husovi nového zájmu z hlediska vztahů mezi Němci a Čechy. V obzoru evropských protestantských církví je zde symbolická vztažnost Husova roku 2015 a Lutherova výročí v roce 2017. Na reformaci nelze nahlížet jen jako na konfesní či národnostní záležitost, ale jako na široké hnutí, do kterého cenným způsobem náleží také Mistr Jan Hus, husitství a českobratrství. V naší zemi v jubilejním roce 2015 bude především úkolem křesťanských církví představovat Jana Husa veřejnosti jako věřícího člověka, jako křesťanskou svědeckou osobnost, vycházející z trvalých hodnot evangelia Ježíše Krista. Současně jako toho, kdo svým etickým zaujetím projevoval pastýřský zájmem o praktické starosti a těžkosti lidského života.  

                                                                           Tomáš Butta                                                        patriarcha Církve československé husitské

Kommentar schreiben