Betlémská kaple byla založena r. 1391 pražským kramářem Křížem a dvořanem Janem z Milheimu vysloveně po Milíčově vzoru ke kázání a vzdělání pražského lidu ve znalosti Bible a Boží pravdy. Nesměly se tu konat bohoslužby ani svátosti, to patřilo sousedícímu kostelu Filipa a Jakuba. Kaple byla bez lavic, aby se sem vešlo až tři tisíce posluchačů. A ti přicházeli zejména v napjaté době za Mistra Jana Husa. Kaple, řečená Betlém, byla dostavěna během dvou až tří let a jejím prvním kazatelem byl tehdejší stoupenec

reformního hnutí Jan Protiva. Když 1396 odešel, stal se jejím správcem Mistr Štěpán z Kolína, i ten však byl odvolán jinam. Hmotně byla kaple a její kazatel zajišťováni z různých darů a odkazů. Jako posluchač sem chodil i Tomáš ze Štítného, který žil v Praze několik let u své dcery Anežky.

Na jaře 1402 se stal v Betlémě kazatelem mladý kněz a posluchač univerzity Jan Hus. V přístavku kaple také deset let bydlel.  (Do oratoře v prvním poschodí měl měšťan Kříž přímý vstup pavlačí ze svého sousedního domu.) Oblíbenost Husových kázání zvyšoval i lidový zpěv českých duchovních písní a aktualizace současných církevních problémů.

Sdělovacími prostředky v čase červencového výročí Mistra Jana Husa proběhla zpráva, že vědci z Bádenského zemského muzea nalezli kus textilu, který byl pietně uchováván a údajně patřil českému reformátorovi. Byl nalezen náhodně ve muzeu Unterlinden ve francouzském Colmaru, když tam badatelé hledali exponáty pro chystanou výstavu o koncilu v Kostnici. Staletí starý popisek, který byl k fragmentu přiložen, uvádí, že látka pochází z oděvu Jana Husa. Testy poté provedené potvrdily, že byla skutečně vyrobena textilie ve středověku.

Osobnost českého náboženského reformátora Mistra Jana Husa zkoumal z pedagogického hlediska v 19. století Karel Novák. Existují ještě další starší studie Václava Novotného a Vlastimila Kybala. Z novějších autorů zmiňme Miloslava Cipra, který upozornil na pedagogický význam českých lidovýchovných spisů.