Soudržnost, spravedlnost, pravda!
Prosím, abyste se milovali,
dobrých násilím tlačiti
nedali a pravdy
každému přáli.

Přišel jsem do Kostnice... Proste tedy Boha, aby mi dal stálost, protože mnoho protivníků a silných povstává proti mně... Ale ničeho z toho se nebofím, ani neobávám, doufaje, že po veliké bitvě bývá veliké vítězství a po vítězství větší odměna a větší zahanbení pronásledovatelů.
List M.].Husa z Kostnice

Vážená paní děkanko, vážení pedagogové, hosté, studenti!

Děkuji za možnost oslovit vás na začátku nového akademického roku.

V jednom z Husových univerzitních projevů slyšíme: „Vprostřed se drž, protože středem jde nejjistější cesta“ (M. Jan Hus jako univerzitní rektor a profesor. Výbor z jeho projevů sestavil dr. Evžen Stein. Praha 1948, s. 66).

Číst dál: K zahájení akademického roku 2016/2017 na Husitské teologické fakultě UK
Tomáš Butta

Hus mluví o tzv. střední cestě. Je to cesta „mezi“. Tato cesta je svým způsobem charakteristická pro středověké husitství – utrakvismus i novodobý katolický modernismus. Tyto tradice jsou blízké právě této fakultě a také patří k důležitým duchovním kořenům Církve československé husitské. Není to snadná cesta. Neznamená to povrchní prostřednost, ale jde o cestu náročnou, spojenou s neustálým hledáním a stálým duchovním a myšlenkovým zápasem.

Studiem na univerzitě se otevírají nové obzory a je možné poznávat nové hlubší souvislosti. Platí to o oborech, které jsou na této fakultě pěstovány, a též o teologii, k jejímuž hlubšímu studiu je však potřeba zvláštní povolání.

Studium je jedinečnou příležitostí a možností vnitřního růstu. Podle rektora a kazatele Jana Husa je dvojí ohrožení vnitřního růstu toho, kdo se vzdělává. Jsou to nedbalost a příliš velké sebevědomí (Stein, s. 65). Čelit tomu lze pílí a pokorou.

Chtěl bych vyslovit srdečné poděkování za probíhající spolupráci mezi fakultou a církví, která se rozvíjí mnohými způsoby – vzdělávání duchovních a pracovníků církve, konferencemi, přednáškami a dalšími formami. Naše církev je otevřena i nadále této spolupráci a ceníme si jí.

Přeji pro práci fakulty hojnost Božího požehnání a vám studentům vytrvalost a mnoho zdaru ve vašem studiu.

Říjen L.P. 2016 Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské

Multithumb found errors on this page:

There was a problem loading image 'images/2014/betlémská_kaple1.jpg'
There was a problem loading image 'images/2014/betlémská_kaple1.jpg'

Betlémská kaple byla založena r. 1391 pražským kramářem Křížem a dvořanem Janem z Milheimu vysloveně po Milíčově vzoru ke kázání a vzdělání pražského lidu ve znalosti Bible a Boží pravdy. Nesměly se tu konat bohoslužby ani svátosti, to patřilo sousedícímu kostelu Filipa a Jakuba. Kaple byla bez lavic, aby se sem vešlo až tři tisíce posluchačů. A ti přicházeli zejména v napjaté době za Mistra Jana Husa. Kaple, řečená Betlém, byla dostavěna během dvou až tří let a jejím prvním kazatelem byl tehdejší stoupenec

Číst dál: Betlémská kaple
Betlémská kaple

reformního hnutí Jan Protiva. Když 1396 odešel, stal se jejím správcem Mistr Štěpán z Kolína, i ten však byl odvolán jinam. Hmotně byla kaple a její kazatel zajišťováni z různých darů a odkazů. Jako posluchač sem chodil i Tomáš ze Štítného, který žil v Praze několik let u své dcery Anežky.

Na jaře 1402 se stal v Betlémě kazatelem mladý kněz a posluchač univerzity Jan Hus. V přístavku kaple také deset let bydlel.  (Do oratoře v prvním poschodí měl měšťan Kříž přímý vstup pavlačí ze svého sousedního domu.) Oblíbenost Husových kázání zvyšoval i lidový zpěv českých duchovních písní a aktualizace současných církevních problémů.

Jedna z několika duchovních písní, které jsou připisovány Mistru Janu Husovi, je píseň Jezu Kriste, štědrý kněže. Náleží ke starším českým písním a pochází z 1. poloviny 14. století. Byla povolena pro zpěv v lidovém jazyku a nevztahoval se na ni zákaz synody z roku 1408. Původní melodie pocházela zřejmě z německé svatodušní písně, která se ale již v husitských kancionálech nevyskytuje. Český nápěv svědčí o vytříbenosti českého hudebního vkusu. Jejím vlastním textovým jádrem jsou první tři sloky (strofy) jako modlitba ke Kristu trpícímu a obětovanému. Připomínky hojné Ježíšovy štědrosti v udílení milostí, jeho muka, vykupitelská oběť a prosby o smilování a odpuštění umožňují dvojí výklad. Buď byla tato píseň původně modlitbou a meditací před obrazem ukřižovaného Ježíše Krista nebo rozjímáním před svátostí oltářní. Tento druhý výklad je původnějšímu obsahu i charakteru písně bližší. Jako píseň o oltářní svátosti ji pojímal také Mistr Jan Hus. Text upravil Jan Hus zřejmě v letech 1409-1412 tak, že ponechal dvě sloky a složil další sloky vyjadřujících úctu k Ježíši Kristu ve svátosti oltářní. Píseň, která měla celkem dvacet jedna slok, souvisí s tehdy rozšířeným středověkým kultem Božího těla. V závěru slok nahradil Hus řecké „Kyrie eleison“ českým „z té milosti“. Uveďme čtvrtou a pátou sloku písně, které dokládají středověkou svátostnou zbožnost blízkou i Husově víře a myšlení: Ó dobroto tvá k nám božská, //ó milosti tvá předivná, dáváš nám chléb z tvého těla // z tvé milosti. Dals krev z srdce vytočiti // dáváš v užitku ji píti, chtě ny tudy obživiti // z tvé milosti.         

Město Kostnice je starobylé středověké město na břehu rozlehlého Bodamského jezera rozprostírající se v malebné krajině na pomezí Německa a Švýcarska. Výročí 600 let od konání koncilu (1414 – 1418) město Kostnice pojala jako významnou událost evropského významu. Na pozvání pana primátora, jsme se v dubnu tohoto roku vydali také jako zástupci Církve československé husitské do Kostnice. Pro nás poutníky z Čech je zatížen pohled na toto krásné a uspořádané město vzpomínkou na smutné události odsouzení a popravy Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma pražského během konání koncilu. V okolí jezera jsou i městečka, která si uchovala také středověký ráz. Když jsme přijeli k Bodamskému jezeru, kladl jsem si otázku, kudy se asi plavil Mistr Jan Hus. Je známo, že z Biberachu zamířil Hus s doprovodem přes Ravensburg k jednomu z tehdejších přístavů na Bodamském jezeru, odkud se pak přeplavil v sobotu 3. listopadu 1414 do Kostnice. Na výstavě jsem později viděl model dřevěné lodi z té doby. Také jsou zachyceny lodi na dřevořezu Hartmana Schedela, jak přepravuji lidi i zboží. My jsme se přeplavili trajektem, který přes Bodamské jezero jezdí pravidelně do přístavu v Kostnici.

Významnou součástí zahajovací slavnosti výročí koncilu byla i ekumenická bohoslužba v münstru. Tedy právě v tom kostele, kde byl Mistr Jan Hus souzen, jak to znázorňuje známý obraz malíře Josefa Brožíka. V průvodu hlavního chrámu jsme společně kráčeli s římskokatolickými duchovními a členy řádů. Ministranti nesli korouhve a v okolí se šířila vůně kadidla. Jako ti, kteří se hlásíme k Husovu odkazu - zástupci Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické v čele s bratrem synodním seniorem Joelem, jsme byli přijati s přátelským uvítáním a pohostinností.

Číst dál: Češi a Němci na příkladu vztahu Husa k Lutherovi
Prof. ThDr. Hanz Schwarz

U příležitosti 164. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka 3. 3. 2013 v prostorách senátu zazněla i přednáška profesora Regensburské univerzity ThDr. Hanze Schwarze. Německý pohled na vztah Mistra Jana Husa a Martina Luthera byl pro posluchače inspirativním nasvícením nových východisek a spojnic mezi oběma osobnostmi, ale i oběma národy. Podávalo se pivo.

Celý přízpěvek si můžete přečíst dále:

Kalendář akcí

březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Události

Žádné události

Komentáře

Mapa událostí




loader



Partneři projektu

reformace konstanz koncil stredovek ccsh 60 Hus banner

Uvedená práce (obsah) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora licenci 3.0 Česko, práva CČSH

Powered by OpenSys