Betlémská kaple byla založena r. 1391 pražským kramářem Křížem a dvořanem Janem z Milheimu vysloveně po Milíčově vzoru ke kázání a vzdělání pražského lidu ve znalosti Bible a Boží pravdy. Nesměly se tu konat bohoslužby ani svátosti, to patřilo sousedícímu kostelu Filipa a Jakuba. Kaple byla bez lavic, aby se sem vešlo až tři tisíce posluchačů. A ti přicházeli zejména v napjaté době za Mistra Jana Husa. Kaple, řečená Betlém, byla dostavěna během dvou až tří let a jejím prvním kazatelem byl tehdejší stoupenec

reformního hnutí Jan Protiva. Když 1396 odešel, stal se jejím správcem Mistr Štěpán z Kolína, i ten však byl odvolán jinam. Hmotně byla kaple a její kazatel zajišťováni z různých darů a odkazů. Jako posluchač sem chodil i Tomáš ze Štítného, který žil v Praze několik let u své dcery Anežky.

Na jaře 1402 se stal v Betlémě kazatelem mladý kněz a posluchač univerzity Jan Hus. V přístavku kaple také deset let bydlel.  (Do oratoře v prvním poschodí měl měšťan Kříž přímý vstup pavlačí ze svého sousedního domu.) Oblíbenost Husových kázání zvyšoval i lidový zpěv českých duchovních písní a aktualizace současných církevních problémů.

Když bylo v roce 1410 kázání mimo kostely a kláštery zakázáno, Hus neuposlechl a kázal dál. Za bouří v létě 1412 proti prodeji odpustků po popravě tří mládenců se stal Betlém místem jejich pohřebních obřadů. Někdy v té době byl na stěnu kaple napsán Husův traktát O šesti bludech. Během podzimu 1412 a v následujícím roce pobýval Hus několikrát u svých přátel mimo Prahu. 

V Betlémě kázali pak Husovi nástupci: v době jeho věznění v Kostnici kněz Havlík, kterému poslal Hus dopis, jímž ho vyzýval, aby sloužil Večeři Páně lidem také z kalicha. Po jeho krátkém působení se stal správcem Betléma Mistr Jakoubek ze Stříbra a tehdy byly na zdi Betléma napsány i jeho traktáty Náš Spasitel a O přijímání podobojí malých dětí.

Po Jakoubkově smrti se tu vystřídali např. Václav z Dráchova, Mistr Jan z Příbrami a znovu Václav z Dráchova.  Roku 1521 tu krátce kázal i Němec Tomáš Münzer, později většinou kněží staroutrakvističtí a po Rudolfově majestátu, vydaném roku 1609, pak bratří Jan Cyrus a Jan Cyrillus. Po Bílé hoře dostali Betlém dominikáni, posléze jezuité. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla kaple užívána jako skladiště, pak tu byl postaven činžovní dům, z něhož byla Betlémská kaple teprve 1950-1953 obnovena arch. Jaroslavem Fragnerem.

Po rekonstrukci byla 26. Května 1992 znovu otevřena pro veřejnost. Konají se zde imatrikulace, promoce studentů, jmenování profesorů do funkce a různé další akce této i jiných univerzit.

V kapli se pravidelně pořádají vzpomínkové ekumenické bohoslužby a především každoroční slavnostní bohoslužba naší církve (Církve československé husitské, pozn.red.) k uctění památky Mistra Jana Husa.

(Blíže viz např. F. M. Bartoš: Čechy v době Husově,  T. Č. Zelinka: Husitskou Prahou).

Přidat komentář