Soudržnost, spravedlnost, pravda!
Prosím, abyste se milovali,
dobrých násilím tlačiti
nedali a pravdy
každému přáli.

Přišel jsem do Kostnice... Proste tedy Boha, aby mi dal stálost, protože mnoho protivníků a silných povstává proti mně... Ale ničeho z toho se nebofím, ani neobávám, doufaje, že po veliké bitvě bývá veliké vítězství a po vítězství větší odměna a větší zahanbení pronásledovatelů.
List M.].Husa z Kostnice

V sobotu dne 30. května se uskutečnilo slavnostní otevření Centra Mistra Jana Husa v Husinci u Prachatic. Otevření proběhlo za účasti premiéra Bohuslava Sobotky, ministra kultury Daniela Hermana, ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, hejtmana jihočeského kraje Jiřího Zimoly, starostky Husince Ludmily Pánkové, našeho bratra patriarchy Tomáše Butty a dalších církevních představitelů a hostů.Památník, ve kterém se nachází i tzv. Husova světnička, prošel celkovou rekonstrukcí včetně vytvoření nové expozice s využitím audiovizuálních programů.

Od roku 2010 je Památník ve správě Církve československé husitské, která jej má v pronájmu od města Husinec na 50 let. Vláda uvolnila v loňském roce na rekonstrukci 20 milionů, církev investovala do objektů celkem kolem 5 milionů. Finančně podporuje provoz Památníku Jihočeský kraj. Rekonstrukcí prošly památkově chráněné budovy i venkovní areál, kde jsou v zahradě umístěny plastiky, vytvořené studenty Sochařské a kamenické školy v Hořicích.

Centrum Mistra Jana Husa v Husinci bylo otevřeno v roce Husova 600. jubilea a bude sloužit veřejnosti k účelům vzdělávacím a kulturním.

Husinecká expozice

Součástí celkové obnovy Centra Mistra Jana Husa v Husinci bylo vytvoření nové expozice věnované době, životu, dílu, tradici a odkazu českého reformátora. Je pochopitelné, že nová výstava respektuje místo, které je tradičním Husovým rodištěm a kde se v památném objektu nachází tzv. Husova světnička, spojovaná s narozením a dětstvím Jana Husa. Starobylost jihočeského Husince jako Husova rodiště dokládají literární památky a doklady již z doby utrakvismu. Označení stavby jako Národní kulturní památka v roce 1978 v roce předcházely bohaté dějiny místa v době národního obrození i ve 20. století.

Na výstavě a připravované publikaci se podílel tým spolupracovníků. Odborným garantem je bratr prof. Jan Blahoslav Lášek, děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a spolupracovníkem je též dr. Bohdan Kaňák, ředitel archivu v Olomouci a syn církevního historika prof. Miloslava Kaňáka. Autorem architektonického a výtvarného řešení nové expozice s využitím současné multimediální komunikace je akad. Architekt Petr Fuchs.

Výstava se soustřeďuje na tři husovské okruhy. V úvodní části je návštěvníkovi představen kontext Husova života, v ústřední části je přiblížen vlastní příběh reformátora a závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu.

V první části je Husův život zasazen nejprve do historického kontextu uvedením událostí v Českých zemích a Evropě ve 14. a 15. století. Dále do regionálního kontextu se zřetelem na národní, společenské a církevní aspekty husovské tradice v Husinci. V této úvodní části je také Husovo působení vsazeno do reformních proudů konce 14. a počátku 15. století. Jako představitelé reformního hnutí jsou vybrány tři postavy: Jan Viklef – Angličan, Konrád Waldhauser – německy mluvící kazatel, a Matěj z Janova – významný český teolog a myslitel husitské reformace. Je tak zdůrazněn mezinárodní a evropský charakter počátků české reformace. Charakteristickým společným znakem reformních snah je návrat „ke kořenům“ – k Bibli, která se šířila v překladech do národních jazyků. Bible v evropském i českém reformním hnutí sehrála klíčovou roli, jak je zřejmé u Jana Viklefa, Matěje z Janova a Jana Husa.

Husův příběh je základním a ústředním obsahem i osnovou výstavy, představující jeho vzdělání, působení v Praze na univerzitě a v Betlémské kapli, exil, cestu do Kostnice a ukončení jeho života v Kostnici. Závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu v období reformace a protireformace, v době 19. a 20. století, Hus v protestantismu v Římskokatolické církvi a v Církvi československé husitské. Zvláštní pozornost je věnována Husovu vystoupení v souvislosti se světovou reformací v Německu, Švýcarsku a dalších zemích v podobě „Stromu reformace“.

Výstava se koncentruje na tři základní místa spojená s Janem Husem: Husinec, Praha a Kostnice. Stručné medailony představují postavy, jakými jsou Jan Viklef , Konrád Waldhauser, Matěj z Janova, Michal de Causis, Jean Gerson,  Štěpán z Pálče, Petr z Mladoňovic. Základními tématy jsou: reformní hnutí (reforma, reformace), Bible a její náboženský a kulturní význam, církev a společnost ve středověku (ideály a skutečnost), koncil (Kostnický koncil (1414-1418) jako významná evropská událost). Významným etickým tématem je svědomí.

Zvláštní zřetel je kladen na pietní a umělecké prvky výstavy. Centrálním a nejpamátnějším prostorem celé Národní kulturní památky a tím i výstavy je „Husova světnička“. V její bezprostřední blízkosti se nachází „Husova modlitebna“ vyjadřující spirituální rozměr této osobnosti projevující se modlitbou i duchovní písní.

K uměleckým prvkům náleží výtvarné řešení výstavy, včetně dřevěné plastiky „Pochodeň víry“, dvou audiovizuálních programů „Ke kořenům“ a dramatizace Husova procesu vycházející z dobových autentických svědectví. Obnova probíhá ve spolupráci a za podpory vlády České republiky, ministerstva kultury, Jihočeského kraje i města Husinec.

Nově připravovaná expozice v Centru Mistra Jana Husa v Husinci je řešena v návaznosti na pietní charakter místa a sleduje jako své hlavní cíle hlediska poznávací, vzdělávací, ale i spirituální a kulturní.

Plastiky v Husinci

Ve venkovní části areálu Centra jsou umístěny též tři plastiky studentů kamenické a sochařské školy z Hořic s husovskou tematikou. Záštitu nad sochařskými pracemi studentů Střední průmyslové kamenické a sochařské školy v Hořicích převzal předseda vlády Bohuslav Sobotka. Spolupráce CČSH s hořickou kamenickou školou probíhá od roku 2012. Motivační přednášky pro studenty v hořiské škole vykonali prof. Petr Piťha, prof. Zdeněk Kučera patriarcha dr. Tomáš Butta a další. Další práce z Hořic je určena pro Kostnici a v jednání je rovněž instalování sochy v areálu Husitské teologické fakulty na podzim. Autory plastik se společným mottem „Cesta ke smíření“ je Josef Knap (brána), Tomáš Zelený (sloup-kalich) a Ondřej Novák (kniha-kalich).

Nakladatelství Kalich vydalo k 600. výročí upálení reformátora v r. 2015 knihu z pera Kláry Smolíkové s názvem H.U.S., což je zkratka pro hlášku „Hus úplně světovej“. Zkušená autorka knih pro mládež spolupracovala s výtvarníkem Lukášem Fibrichem, který svým osobitým ztvárněním prokázal citlivý smysl pro literární styl spisovatelky. Ač má Smolíková k husitství svou profesí blízko a látkou se zabývala ve spisu Husité, vydaném r. 2012 v Albatrosu, vybrala si k odborné spolupráci profilovaného historika Richarda Vlasáka. Uvedená trojka spolupracovníků svědčí o odpovědnosti nakladatele vůči Husově památce v současném českém kulturním obzoru. Z hlediska recenzenta zvláštní uznání zaslouží, že je kniha svým příběhem, stylem,výběrem, způsobem výkladu a pochopením látky adresovaná dnešní středoškolské mládeži. Nakolik se podařilo adresáty oslovit, ukáže čas.

Spis seznamuje s historickými fakty Husova života a díla, jejichž věcná interpretace se kloní k Masarykově filozofické a politické linii, prodloužené pro přítomnost. Ilustrace, inspirované  komiksem, přepisují pečlivě vybranou řadu přímých citátu z Husových spisů; ty odrážejí autenticky Husova stanoviska a vyjadřují hlavní myšlenky jeho reformního, především etického úsilí. Čtenářovo seznámení s vlastními (jazykově upravenými) texty reformátora je nezastupitelné. Teologickému a kanonickému sporu Husa s církví, a zejména s Kostnickým koncilem, se autorka do hloubky nezabývá. Její postoj je analogický současným německým badatelům, kteří se teologické problematice vyhýbají. Pro její pojetí je charakteristické, že ústředním nositelem příběhu školní literární soutěže o světových osobnostech, mezi něž Hus patří, je chlapec Petr, který deklaruje svůj ateismus. Do táborského gymnasia přichází z Prahy, odkud se jeho rodina pod tlakem okolností odstěhovala. Protihráčkou v příběhu je dívka Magda z jihočeského venkova, aktivní v evangelickém sboru a s kontakty na ústředí Českobratrské církve evangelické. Historická látka se rozličným přístupem stává přitažlivější. Kladu otázku, nakolik se Husova náboženská motivace a finální směřování jeví ve spisu jako historický jev středověku, anebo jako Husova nosná vlna a (třeba jen skrytá) výzva k současnému náboženskému vyznávání. Autorka nesporně usiluje čtenáře oslovit a vtáhnout do Husova etického zápolení. Zdá se mi, že k tomu míří příběh knihy (jakýsi druhý plán). Otec hlavního protagonisty Petra jako investigativní žurnalista se dostává do konfliktu s mocnou firmou, jejíž machinace otevřeně kritizuje. Firmou je obžalován, dohnán opustit Prahu a přijmout místo regionálního žurnalisty. Nakonec je spor vyřešen pro „pravdu, již žurnalista zastával“ pozitivně.

Univerzita Karlova připravila v Husově roce speciální webové stránky, které mají vzdát poctu Janu Husovi jako bývalému rektorovi UK. Na stránkách se dočtete o nově otevřené výstavě Jan Hus a pražská univerzita, která je přístupná zdarma od 28. 4. - 28. 8. 2015 v Křížové chodbě Karolina.  A dále o populárně-naučném dokumentu Mistr a kazatel režiséra Zdeňka Pojmana, který vznikl v gesci Univerzity Karlovy.  Více na http://www.hus.cuni.cz/HUS-21.html

30. května proběhne v Husinci otevření Centra Mistra Jana Husa spolu se slavnostním odhalením plastik s husovskou tematikou. Záštitu nad sochařskými pracemi studentů Střední průmyslové kamenické a sochařské školy v Hořicích převzal předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Spolupráce CČSH s hořickou kamenickou školou probíhá od roku 2012. Motivační přednášky pro studenty zde vykonali prof. Petr Piťha, prof. Zdeněk Kučera a další. Tři husinecké plastiky jsou součástí projektu k 600. výročí Mistra Jana Husa. Další práce z Hořic je určena pro Kostnici a v jednání je rovněž instalování sochy v areálu Husitské teologické fakulty na podzim. Autory plastik se společným mottem „Cesta ke smíření“ je Josef Knap (brána), Tomáš Zelený (sloup-kalich) a Ondřej Novák (kniha-kalich). red. Českého zápasu

Podkategorie

Srdečně Vás zveme na první ze sedmi čtení textů Mistra Jana Husa

  • pod heslem prvního výroku Husova Sedmera: Hledej pravdu!

Studentský klub K4, Celetná 20, Praha 1, 17. dubna 2013 od 18:00, 
Host večera: prof. PhDr. Petr Čornej, Dr.Sc.

Všichni zájemci jsou vítáni!

Studijní texty:

Srdečně Vás zveme na druhé ze sedmi čtení textů Mistra Jana Husa

  • pod heslem druhého výroku Husova Sedmera: Slyš pravdu!

Studentský klub K4, Celetná 20, Praha 1, 23. října 2013 od 18:00, 
Host večera: prof. ThDr. Jan B. Lášek

Všichni zájemci jsou vítáni!

 Studijní texty:

Ve čtvrtém čtení Husovských textů jsme pokračovali v knize "Výklad viery, Desatera Božieho přikázanie a modlitby Páně", kterou editoval K.J. Erben z rkp. pergamenu ve fol. v Gersdorfské bibliotéce v Budyšíně. Výklad textu k modlitbě Otčenáš - kapitola 90-91, str. 360 - 365.

pdfČtvrté_čtení.pdf

krácený životopis Mistra Jana Husa

Základem následující podrobné prezentace života a díla Mistra Jana Husa, spravované Církví československou husitskou, byly využity materiály, užité při výstavě Mistr Jan Hus 1415–2005, která se konala od června do října 2005 v Tereziánském křídle Pražského hradu.

Kalendář akcí

březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Události

Žádné události

Komentáře

Mapa událostí




loader



Partneři projektu

reformace konstanz koncil stredovek ccsh 60 Hus banner

Uvedená práce (obsah) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora licenci 3.0 Česko, práva CČSH

Powered by OpenSys