Soudržnost, spravedlnost, pravda!
Prosím, abyste se milovali,
dobrých násilím tlačiti
nedali a pravdy
každému přáli.

Přišel jsem do Kostnice... Proste tedy Boha, aby mi dal stálost, protože mnoho protivníků a silných povstává proti mně... Ale ničeho z toho se nebofím, ani neobávám, doufaje, že po veliké bitvě bývá veliké vítězství a po vítězství větší odměna a větší zahanbení pronásledovatelů.
List M.].Husa z Kostnice

Nakladatelství Kalich vydalo k 600. výročí upálení reformátora v r. 2015 knihu z pera Kláry Smolíkové s názvem H.U.S., což je zkratka pro hlášku „Hus úplně světovej“. Zkušená autorka knih pro mládež spolupracovala s výtvarníkem Lukášem Fibrichem, který svým osobitým ztvárněním prokázal citlivý smysl pro literární styl spisovatelky. Ač má Smolíková k husitství svou profesí blízko a látkou se zabývala ve spisu Husité, vydaném r. 2012 v Albatrosu, vybrala si k odborné spolupráci profilovaného historika Richarda Vlasáka. Uvedená trojka spolupracovníků svědčí o odpovědnosti nakladatele vůči Husově památce v současném českém kulturním obzoru. Z hlediska recenzenta zvláštní uznání zaslouží, že je kniha svým příběhem, stylem,výběrem, způsobem výkladu a pochopením látky adresovaná dnešní středoškolské mládeži. Nakolik se podařilo adresáty oslovit, ukáže čas.

Spis seznamuje s historickými fakty Husova života a díla, jejichž věcná interpretace se kloní k Masarykově filozofické a politické linii, prodloužené pro přítomnost. Ilustrace, inspirované  komiksem, přepisují pečlivě vybranou řadu přímých citátu z Husových spisů; ty odrážejí autenticky Husova stanoviska a vyjadřují hlavní myšlenky jeho reformního, především etického úsilí. Čtenářovo seznámení s vlastními (jazykově upravenými) texty reformátora je nezastupitelné. Teologickému a kanonickému sporu Husa s církví, a zejména s Kostnickým koncilem, se autorka do hloubky nezabývá. Její postoj je analogický současným německým badatelům, kteří se teologické problematice vyhýbají. Pro její pojetí je charakteristické, že ústředním nositelem příběhu školní literární soutěže o světových osobnostech, mezi něž Hus patří, je chlapec Petr, který deklaruje svůj ateismus. Do táborského gymnasia přichází z Prahy, odkud se jeho rodina pod tlakem okolností odstěhovala. Protihráčkou v příběhu je dívka Magda z jihočeského venkova, aktivní v evangelickém sboru a s kontakty na ústředí Českobratrské církve evangelické. Historická látka se rozličným přístupem stává přitažlivější. Kladu otázku, nakolik se Husova náboženská motivace a finální směřování jeví ve spisu jako historický jev středověku, anebo jako Husova nosná vlna a (třeba jen skrytá) výzva k současnému náboženskému vyznávání. Autorka nesporně usiluje čtenáře oslovit a vtáhnout do Husova etického zápolení. Zdá se mi, že k tomu míří příběh knihy (jakýsi druhý plán). Otec hlavního protagonisty Petra jako investigativní žurnalista se dostává do konfliktu s mocnou firmou, jejíž machinace otevřeně kritizuje. Firmou je obžalován, dohnán opustit Prahu a přijmout místo regionálního žurnalisty. Nakonec je spor vyřešen pro „pravdu, již žurnalista zastával“ pozitivně.

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Mapa událostí




loader



Partneři projektu

reformace konstanz koncil stredovek logo Hus banner

Uvedená práce (obsah) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora licenci 3.0 Česko, práva CČSH


Powered by A.D.