1386 Příchod do Prahy; studia na univerzitě

1393 Bakalář svobodných umění spolu s Jakoubkem ze Stříbra

1396 Mistr svobodných umění

1398 Hus opisuje Viklefovy traktáty a přiklání se k jeho učení

1401 Vysvěcen na kněze. Začátek kazatelské činnosti v kostele
sv. Michala ve Starém Městě pražském. Děkanem fakulty
svobodných umění

1402 Hus ustanoven správcem a kazatelem Kaple betlémské

1403 Polemiky o Viklefově učení. Mistr Hübner sestavuje
z Viklefových spisů 45 článků označených za kacířské

1404 Bakalář teologie. Přednášky na teologické fakultě

1405 Hus vystupuje proti podvrženým zázrakům s krví Kristovou ve Wilsnacku. V přízni arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka synodálním kazatelem

1406 Arcibiskupův zákaz Viklefova učení o svátosti oltářní

1407 Hus znovu synodálním kazatelem. Na teologické fakultě zahajuje výklad Sentencí Lombardových

1408 Žaloby pražských farářů na Husa. Arcibiskup zakazuje Viklefovo učení a odvrací se od Husa a reformního hnutí. Spory o obeslání koncilu v Pise

1409 Dekretem kutnohorským mění král Václav IV. poměr hlasů na univerzitě ve prospěch Českého národa natio Bohemica Husovy aktivity pro vydání Dekretu. Arcibiskup přikazuje odevzdat knihy Viklefovy k prozkoumání pravověrnosti. Proti tomu se odvolává pět studentů k papežské kurii. Cizí profesoři a studenti opouštějí Prahu. Hus rektorem univerzity. Papež Alexander V. zmocňuje arcibiskupa k stíhání viklefismu

1410 Arcibiskup dává spálit knihy Viklefovy. Hus se proti tomu odvolává k papežskému stolci. Šest pražských mistrů v čele s Husem hájí ve velkých disputacích spisy Viklefovy. Arcibiskup podává proti Husovi žalobu k papežskému
stolci. Soudce kardinál Colonna předvolává Husa. Hus k soudu nejde a vysílá do Itálie své prokurátory v čele se svým přítelem a právním poradcem mistrem Janem z Jesenice.

1411 Hus řídí na univerzitě disputaci de quodlibet. Soudce kardinál Colonna vydává proti Husovi klatbu pro nedostavení se k soudu. Ve sporu mezi arcibiskupem a Husem uzavřen pod tlakem krále Václava smír. Arcibiskup ruší dohodu a prchá z Prahy. Na cestě do Uher umírá v Bratislavě

1412 Hus vystupuje proti kramaření s odpustky v Praze. Bouře ve městě a poprava tří stoupenců reformního směru. Hus hájí na univerzitě články Viklefovy. Vrcholí proces u kurie. Husův právní poradce mistr Jan z Jesenice obviněn z kacířství a uvězněn, ale podaří se mu uprchnout. Proti Husovi zostřuje klatbu kardinál Pietro degli Stephaneschi pro nedostavení se k soudu. Ve věci samé není rozhodnuto. Hus se odvolává z rozsudku papežského soudu ke Kristu. Pod hrozbou interdiktu donucen k odchodu z Prahy. Mistr Jan z Jesenice ve velké řeči na univerzitě obhajuje Husa

1413 Hus na českém jihu na Kozím hrádku v blízkosti místa, kde za sedm let vznikne Tábor. Kazatelská činnost mezi venkovským lidem. Vznik vrcholných děl: traktát O církvi De Ecclesia , česká Postila, polemické spisy, překlad Písma do češtiny. V Praze spory, král Václav dává vypovědět Husovy odpůrce doktory teologie z Prahy, ale dřívější přízeň už Husovi nevrací.

1414 Dokončení polemických spisů proti hlavním odpůrcům Štěpánu z Pálče, Stanislavu ze Znojma a osmi doktorům. Odchod na hrad Krakovec u Rakovníka. K vyřešení kritického stavu církve rozdělené trojpapežstvím svolán koncil do Kostnice, kde má být řešena i kauza Husova. Hus po váhání souhlasí s cestou do Kostnice, když mu byl slíben ochranný glejt krále Zikmunda. Přípravy k cestě a získávání dokladů pro obhajobu před koncilem za pomoci mistra Jana z Jesenice. Odjezd na koncil 11. října, příjezd do Kostnice 3. listopadu a ubytování v domě Fidy Pfisterin v ulici sv. Pavla. Hus zatím v bezpečí připravuje projevy, které doufá přednést na koncilu. V Praze zatím zahajuje mistr Jakoubek ze Stříbra převratnou novotu přijímání pod obojí způsobou chleba a vína i pro obecný lid. Z Kostnice to schvaluje i Jan Hus. Hus 28. listopadu zatčen, vyslýchán a uvězněn. Vězení v dominikánském klášteře.

1415 Hus píše v žaláři listy přátelům z Kostnice i ze vzdáleného domova, odpovídá na žaloby a spisuje drobné traktáty, některé na žádost svých žalářníků pro jejich poučení. Je převezen na hrad Gottlieben do těžkého žaláře ve věži. Jeho vážné onemocnění. Česká šlechta se protestními listy snaží usnadnit Husův úděl a vymoci mu slyšení. Intervence krále Zikmunda o jeho slyšení úspěšná. I proti všemu pořadu práva v procesech proti kacířům povoleny výslechy 5., 7. a 8. června. Někteří čelní představitelé koncilu naléhají na Husa, aby odvolal a nabízejí nejmírnější odvolací formuli. Hus odmítá. Poslední dopisy přátelům v Kostnici i v Čechách 5. července . 6. července Hus umírá na hranici za hradbami města Kostnice blízko rýnského břehu se slovy: "A na této pravdě  evangelia, již jsem psal, učil a kázal na základě výroků a výkladů svatých otců, chci dnes vesele zemříti."

z 10. 6. 1415, napsaného v Kostnici v žaláři

Mistr Jan Hus, v naději slúha boží, všem věrným Čechóm, jenž pána boha milují a budú milovati, žádost svú vzkazuje, aby pán buoh dal jim v své milosti přěbývati i skonati a v radosti nebeské na věky přěbývati Amen.

Věrní a v bohu milí páni, panie, bohatí i chudí. Prosím vás a napomínám, aby pána boha poslúchali, jeho slovo velebili a rádi slyšeli a plnili. Prosím vás, aby pravdy boží, kterúž sem z božieho zákona psal a z řečí svatých kázal a psal, aby sě té drželi. Prosím také, ač by kto ote mne slyšal na kázání neb súkromie co proti pravdě božie, aneb ač bych kde psal, jenž, ufám bohu, toho nenie, aby toho nedržal. Prosím také, ač kto viděl mé lehké obyčeje v mluvenie neb v skutciech, aby sě jich nedržal, ale aby za mě boha prosil, aby mi řáčil odpustiti. Prosím, aby kněží dobrých obyčejóv milovali a velebili a je ctili, a zvláště, jenž pracují v slově božiem. Prosím, aby sě varovali lstivých lidí a zvláště kněží nehodných, o nichž die spasitel, že sú v rúšě ovčiem a vnitř vlcie hltaví.

Prosím pánóv, aby své chudině milostivě činili a právě jie zpravovali. Prosím měšťanóv, aby své obchody právě vedli. Prosím řemeslníkóv, aby věrně své dielo vedli a jeho požívali. Prosím sluh, aby svým pánóm a paniem věrně slúžili. Prosím mistróv, aby, jsúce dobře živi, své žáky věrně učili, najprvé aby boha milovali, pro jeho sě chválu učili a pro prospěch obcě a pro své spasenie, ale ne pro lakomstvie ani pro světské zvelebenie. Prosím studentóv i žákóv jiných, aby sě pilně pro boží chválu a pro spasenie své i jiných lidí učili.

Psal sem list tento vám v žaláři v okovách, čakaje nazajtřie na smrt odsúzenie, maje plnú naději v bohu, abych pravdy božie neustupoval a bludóv, kteréž sú na mě křiví svědkové svědčili, abych sě neodpřísahal. Kterak se mnú pán bóh milostivě činí a se mnú jest v divných pokušeniech, poznáte, až sě u boha v  radosti s jeho pomocí shledáme.

Také prosím, aby sě milovali, dobrých násilím tlačiti nedali, a pravdy každému přáli. Dán list v noci u pondělí přěd svatým Vítem po dobrém angelu.

Husův vztah k hudbě se bezpochyby formoval v raném mládí. Pocházel z kraje, kde působil výborný hudebník mistr Záviš ze Zap, který kolem roku 1380 držel faru v Prachaticích. mu vytýká v listnapsaném okolo roku 1409, že zanedbává svou farnost. Se zpěvem se Hus nutně setkal ve škole, kdy jako chudý žáček zpíval s jinými, spíše však pro výdělek, než pro zpěv sám.

Hus si velmi vážil svého učitele Petra ze Stoupna a uvádí o něm, že byl „musicus dulcissimus", tedy hudebník nejsladší. Máme i jeho definici, co myslí slovem hudebník: je to umělec, jenž tóny pořádá v souzvuk. Hus dokonce ve „Výkladu viery, desatera božieho přikázanie a modlitby páně" „Výklad viery, desatera a páteře" srovnává Krista a jeho lásku k vlastní modlitbě se skladači a zpěváky, kteří také milují své dílo: „Má také tato modlitba užitek zvláštní v tom, že každý člověk z přirozenie miluje dielo své, to věz věc tu, kteráž má byt od něho, zvláště s jeho vólí, a proto také miluje ty, kteříž mají žádosť k té věci; neb jakož skladači milují skládánie, a zpěvači svá zpěvánie, a otcové a matky své děti: též Kristus miluje svú modlitbu, již je složil, a ty, kteříž ji milují a řiekají, a radějie je uslyší."

Rozumné užití hudby je pro Husa věcí dobrou a užitečnou, odpor u něho objevíme proti hudebním požitkům, které odvádějí mysl lidskou od věcí božských.
Samotnému Husovi se připisuje podíl na redakci dvou písní: „Navštěv nás Kriste žádúcí" a „Jezu Kriste, ščedrý kněžě".

Hudba v husitství

Nejdůležitější oblast husitské hudební tvořivosti představuje jednohlasá píseň v národním jazyce. Tento typ písní nabírá nové funkce a vyvolává v život nový původní repertoár. Tzv. písně časové reagují bezprostředně či s odstupem na konkrétní historické události a provozují se zřejmě mimo kostelní prostředí. Tzv. písně duchovní jsou určeny pro bohoslužbu či pro jiné situace související s kultem. Oba typy se mohly i funkčně prolínat.

Nejznámější písně opozice:

Slyšte rytieři boží 1411
Ktož jsú boží bojovníci
Dietky v hromadu se senděme
Povstaň povstaň Veliké Město Pražské 1417-1429

Nejvýznamnější písemnou památkou a pramenem ke studiu této literatury je Jistebnický kancionál, rukopis z 1. poloviny 15. století, který roku 1872 objevil v jihočeské Jistebnici Leopold Katz. Jde o papírový kodex, s rozměry knižního bloku 31x21 cm, užitkový rukopis, na němž se podílelo více písařů. Kromě liturgie a hodinkové officium v českém jazyce obsahuje rozsáhlou kolekci českých a latinských duchovních písní.