Details

Geschrieben von Tomáš Butta

Veröffentlicht: 23. Februar 2015

Die neu gegossene Glocke für die Bethlehemskapelle heißt „Meister Jan". Schon im 15. und 16. Jahrhundert im Hussitentum gab es auf manchen Glocken in utraquistischen Kirchen eine Abbildung von Jan Hus. Manche von ihnen sind übergekommen. Auch für viele hussitische Kirchen wurden solche Glocken gegossen. Aber manche von ihnen wurden binnen des Zweiten Weltkriegs abgenommen. Zur Zeit ist solche Glocke mit dem Namen Jan Hus für die Kirche in Hradec Králové hergestellt. Diese Glocke ist ein Teil des Glockenspiels. Die Glocke für die Bethlehemskapelle, wo Jan Hus in Jahren 1402 – 1412 predigte, soll im Jahre 2015 installiert werden. Also im Jahre des 600. Jubiläums von Jan Hus. Auf der Glocke ist Jan Hus laut Jenaer Kodex auf dem Predigerstuhl umringt von verschiedenen Zuhörern abgebildet. Die Glocke ist 41 cm hoch und ihr Gewicht ist etwa 40 kg.

Details

Geschrieben von Tomáš Butta

Veröffentlicht: 29. Januar 2015

Die Tschechoslowakische Hussitische Kirche übernahm das Denkmal von Jan Hus und sie wird eine Erneuerung dieses Denkmals besorgen. Vom Anfang wussten wir, dass es ohne Staatshilfe, ohne Unterstützung vom Bezirk Südböhmen und ohne gute Zusammenarbeit mit der Stadt Husinec ganz unmöglich ist, eine würdige Rekonstruktion zu realisieren. Nach der Űbernahme im Jahre 2010 mussten wir alle Projekte, Beistimmungen und Genehmigungen besorgen. In vorigen Jahren waren wir in drei Programmen des Europäischen Fonds unerfolgreich. Erst im Jahre 2014 unterstützte die heutige Regierung durch einen bedeutenden finanziellen Beitrag die Rekonstruktion des Denkmals von Jan Hus in Husinec.

Details

Geschrieben von Tomáš Butta

Veröffentlicht: 13. Juli 2014

Jedna z několika duchovních písní, které jsou připisovány Mistru Janu Husovi, je píseň Jezu Kriste, štědrý kněže. Náleží ke starším českým písním a pochází z 1. poloviny 14. století. Byla povolena pro zpěv v lidovém jazyku a nevztahoval se na ni zákaz synody z roku 1408. Původní melodie pocházela zřejmě z německé svatodušní písně, která se ale již v husitských kancionálech nevyskytuje. Český nápěv svědčí o vytříbenosti českého hudebního vkusu. Jejím vlastním textovým jádrem jsou první tři sloky (strofy) jako modlitba ke Kristu trpícímu a obětovanému. Připomínky hojné Ježíšovy štědrosti v udílení milostí, jeho muka, vykupitelská oběť a prosby o smilování a odpuštění umožňují dvojí výklad. Buď byla tato píseň původně modlitbou a meditací před obrazem ukřižovaného Ježíše Krista nebo rozjímáním před svátostí oltářní. Tento druhý výklad je původnějšímu obsahu i charakteru písně bližší. Jako píseň o oltářní svátosti ji pojímal také Mistr Jan Hus. Text upravil Jan Hus zřejmě v letech 1409-1412 tak, že ponechal dvě sloky a složil další sloky vyjadřujících úctu k Ježíši Kristu ve svátosti oltářní. Píseň, která měla celkem dvacet jedna slok, souvisí s tehdy rozšířeným středověkým kultem Božího těla. V závěru slok nahradil Hus řecké „Kyrie eleison“ českým „z té milosti“. Uveďme čtvrtou a pátou sloku písně, které dokládají středověkou svátostnou zbožnost blízkou i Husově víře a myšlení: Ó dobroto tvá k nám božská, //ó milosti tvá předivná, dáváš nám chléb z tvého těla // z tvé milosti. Dals krev z srdce vytočiti // dáváš v užitku ji píti, chtě ny tudy obživiti // z tvé milosti.         

Details

Geschrieben von Tomáš Butta

Veröffentlicht: 13. Juli 2014

Město Kostnice je starobylé středověké město na břehu rozlehlého Bodamského jezera rozprostírající se v malebné krajině na pomezí Německa a Švýcarska. Výročí 600 let od konání koncilu (1414 – 1418) město Kostnice pojala jako významnou událost evropského významu. Na pozvání pana primátora, jsme se v dubnu tohoto roku vydali také jako zástupci Církve československé husitské do Kostnice. Pro nás poutníky z Čech je zatížen pohled na toto krásné a uspořádané město vzpomínkou na smutné události odsouzení a popravy Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma pražského během konání koncilu. V okolí jezera jsou i městečka, která si uchovala také středověký ráz. Když jsme přijeli k Bodamskému jezeru, kladl jsem si otázku, kudy se asi plavil Mistr Jan Hus. Je známo, že z Biberachu zamířil Hus s doprovodem přes Ravensburg k jednomu z tehdejších přístavů na Bodamském jezeru, odkud se pak přeplavil v sobotu 3. listopadu 1414 do Kostnice. Na výstavě jsem později viděl model dřevěné lodi z té doby. Také jsou zachyceny lodi na dřevořezu Hartmana Schedela, jak přepravuji lidi i zboží. My jsme se přeplavili trajektem, který přes Bodamské jezero jezdí pravidelně do přístavu v Kostnici.

Významnou součástí zahajovací slavnosti výročí koncilu byla i ekumenická bohoslužba v münstru. Tedy právě v tom kostele, kde byl Mistr Jan Hus souzen, jak to znázorňuje známý obraz malíře Josefa Brožíka. V průvodu hlavního chrámu jsme společně kráčeli s římskokatolickými duchovními a členy řádů. Ministranti nesli korouhve a v okolí se šířila vůně kadidla. Jako ti, kteří se hlásíme k Husovu odkazu - zástupci Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické v čele s bratrem synodním seniorem Joelem, jsme byli přijati s přátelským uvítáním a pohostinností.