Město Kostnice je starobylé středověké město na břehu rozlehlého Bodamského jezera rozprostírající se v malebné krajině na pomezí Německa a Švýcarska. Výročí 600 let od konání koncilu (1414 – 1418) město Kostnice pojala jako významnou událost evropského významu. Na pozvání pana primátora, jsme se v dubnu tohoto roku vydali také jako zástupci Církve československé husitské do Kostnice. Pro nás poutníky z Čech je zatížen pohled na toto krásné a uspořádané město vzpomínkou na smutné události odsouzení a popravy Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma pražského během konání koncilu. V okolí jezera jsou i městečka, která si uchovala také středověký ráz. Když jsme přijeli k Bodamskému jezeru, kladl jsem si otázku, kudy se asi plavil Mistr Jan Hus. Je známo, že z Biberachu zamířil Hus s doprovodem přes Ravensburg k jednomu z tehdejších přístavů na Bodamském jezeru, odkud se pak přeplavil v sobotu 3. listopadu 1414 do Kostnice. Na výstavě jsem později viděl model dřevěné lodi z té doby. Také jsou zachyceny lodi na dřevořezu Hartmana Schedela, jak přepravuji lidi i zboží. My jsme se přeplavili trajektem, který přes Bodamské jezero jezdí pravidelně do přístavu v Kostnici.

Významnou součástí zahajovací slavnosti výročí koncilu byla i ekumenická bohoslužba v münstru. Tedy právě v tom kostele, kde byl Mistr Jan Hus souzen, jak to znázorňuje známý obraz malíře Josefa Brožíka. V průvodu hlavního chrámu jsme společně kráčeli s římskokatolickými duchovními a členy řádů. Ministranti nesli korouhve a v okolí se šířila vůně kadidla. Jako ti, kteří se hlásíme k Husovu odkazu - zástupci Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické v čele s bratrem synodním seniorem Joelem, jsme byli přijati s přátelským uvítáním a pohostinností.

U příležitosti 164. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka 3. 3. 2013 v prostorách senátu zazněla i přednáška profesora Regensburské univerzity ThDr. Hanze Schwarze. Německý pohled na vztah Mistra Jana Husa a Martina Luthera byl pro posluchače inspirativním nasvícením nových východisek a spojnic mezi oběma osobnostmi, ale i oběma národy. Podávalo se pivo.

Celý přízpěvek si můžete přečíst dále:

 

V roce 2013 vyšel sborník projevů k 163. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka.  Mezi autory se objevil i prof. Zdeněk Kučera, který se ve svém příspěvku zabýval přiblížením odkazu Husa v myšlení a životě Tomáše Garrigua Masaryka. Část jeho textu si pojďme přiblížit zde.

S přibližujícím se rokem 2015 se bude soustřeďovat zřejmě větší zájem a pozornost na místa spojená s postavou Mistra Jana Husa. Připravuje se například nová expozice pro Husův dům v Kostnici, která má být otevřena již v roce 2014. Dalším místem je Husinec v jižních Čechách, který svůj název získal od nedalekého hradu Hus a ve starých pramenech byl psán latinsky Hussenicz.

            O Husovo rodiště historici vedli spor, zda se nejednalo o Husinec u Prahy. V současnosti se kloní k tradiční lokalitě v jižních Čechách. Dosvědčuje to i Husův životopis ze 16. století od Jiříka Heremeity, husitského faráře ve Stříbře. V něm se uvádí: „…věrný a svatý člověk Mistr Jan Hus byl rodem z městečka řečeného Husince, člověk z chudých rodičů chudý a z prostých prostý“. V tomto životopise se píše, že matka provázela svého syna do školy do Prachatic a během cesty se za něj modlila.

            V Husinci se 6. července každoročně pořádají oslavy. V předvečer se koná lampiónový průvod a zaznívají projevy u Husovy sochy. Součástí slavností je také ekumenická bohoslužba ve sboru Církve bratrské v blízkosti Husova rodného domku. Účastníci shromáždění pak přejdou do Památníku, kde se ztiší k modlitbě a v Mistrově rodné světničce položí zástupci církví a města symbolicky květiny.