Zusammenhalt, Gerechtigkeit, Wahrheit!
Bitte, liebt einander
und wünscht jedem
die Wahrheit.

Ich kam nach Konstanz... Betet zu Gott, dass er mir Standhaftigkeit gibt, weil viele Gegner und Mächtige gegen mich auftreten... Aber ich fürchte nichts, ich habe auch kein Bedenken, denn ich hoffe, dass nach einem großen Kampf ein großer Sieg kommt und nach dem Sieg eine größere Belohnung und eine Beschämung der Verfolger...
M.J.Hus: Brief aus Konstanz

Jedna z několika duchovních písní, které jsou připisovány Mistru Janu Husovi, je píseň Jezu Kriste, štědrý kněže. Náleží ke starším českým písním a pochází z 1. poloviny 14. století. Byla povolena pro zpěv v lidovém jazyku a nevztahoval se na ni zákaz synody z roku 1408. Původní melodie pocházela zřejmě z německé svatodušní písně, která se ale již v husitských kancionálech nevyskytuje. Český nápěv svědčí o vytříbenosti českého hudebního vkusu. Jejím vlastním textovým jádrem jsou první tři sloky (strofy) jako modlitba ke Kristu trpícímu a obětovanému. Připomínky hojné Ježíšovy štědrosti v udílení milostí, jeho muka, vykupitelská oběť a prosby o smilování a odpuštění umožňují dvojí výklad. Buď byla tato píseň původně modlitbou a meditací před obrazem ukřižovaného Ježíše Krista nebo rozjímáním před svátostí oltářní. Tento druhý výklad je původnějšímu obsahu i charakteru písně bližší. Jako píseň o oltářní svátosti ji pojímal také Mistr Jan Hus. Text upravil Jan Hus zřejmě v letech 1409-1412 tak, že ponechal dvě sloky a složil další sloky vyjadřujících úctu k Ježíši Kristu ve svátosti oltářní. Píseň, která měla celkem dvacet jedna slok, souvisí s tehdy rozšířeným středověkým kultem Božího těla. V závěru slok nahradil Hus řecké „Kyrie eleison“ českým „z té milosti“. Uveďme čtvrtou a pátou sloku písně, které dokládají středověkou svátostnou zbožnost blízkou i Husově víře a myšlení: Ó dobroto tvá k nám božská, //ó milosti tvá předivná, dáváš nám chléb z tvého těla // z tvé milosti. Dals krev z srdce vytočiti // dáváš v užitku ji píti, chtě ny tudy obživiti // z tvé milosti.         

Město Kostnice je starobylé středověké město na břehu rozlehlého Bodamského jezera rozprostírající se v malebné krajině na pomezí Německa a Švýcarska. Výročí 600 let od konání koncilu (1414 – 1418) město Kostnice pojala jako významnou událost evropského významu. Na pozvání pana primátora, jsme se v dubnu tohoto roku vydali také jako zástupci Církve československé husitské do Kostnice. Pro nás poutníky z Čech je zatížen pohled na toto krásné a uspořádané město vzpomínkou na smutné události odsouzení a popravy Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma pražského během konání koncilu. V okolí jezera jsou i městečka, která si uchovala také středověký ráz. Když jsme přijeli k Bodamskému jezeru, kladl jsem si otázku, kudy se asi plavil Mistr Jan Hus. Je známo, že z Biberachu zamířil Hus s doprovodem přes Ravensburg k jednomu z tehdejších přístavů na Bodamském jezeru, odkud se pak přeplavil v sobotu 3. listopadu 1414 do Kostnice. Na výstavě jsem později viděl model dřevěné lodi z té doby. Také jsou zachyceny lodi na dřevořezu Hartmana Schedela, jak přepravuji lidi i zboží. My jsme se přeplavili trajektem, který přes Bodamské jezero jezdí pravidelně do přístavu v Kostnici.

Významnou součástí zahajovací slavnosti výročí koncilu byla i ekumenická bohoslužba v münstru. Tedy právě v tom kostele, kde byl Mistr Jan Hus souzen, jak to znázorňuje známý obraz malíře Josefa Brožíka. V průvodu hlavního chrámu jsme společně kráčeli s římskokatolickými duchovními a členy řádů. Ministranti nesli korouhve a v okolí se šířila vůně kadidla. Jako ti, kteří se hlásíme k Husovu odkazu - zástupci Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické v čele s bratrem synodním seniorem Joelem, jsme byli přijati s přátelským uvítáním a pohostinností.

Weiterlesen: Češi a Němci na příkladu vztahu Husa k Lutherovi (2)
Prof. ThDr. Hanz Schwarz

U příležitosti 164. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka 3. 3. 2013 v prostorách senátu zazněla i přednáška profesora Regensburské univerzity ThDr. Hanze Schwarze. Německý pohled na vztah Mistra Jana Husa a Martina Luthera byl pro posluchače inspirativním nasvícením nových východisek a spojnic mezi oběma osobnostmi, ale i oběma národy. Podávalo se pivo.

Celý přízpěvek si můžete přečíst dále:

 

Weiterlesen: Hus a Masaryk – Hledání národní tradice a identity (2)
Tomáš Garrigue Masaryk, 1920
V roce 2013 vyšel sborník projevů k 163. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka.  Mezi autory se objevil i prof. Zdeněk Kučera, který se ve svém příspěvku zabýval přiblížením odkazu Husa v myšlení a životě Tomáše Garrigua Masaryka. Část jeho textu si pojďme přiblížit zde.

S přibližujícím se rokem 2015 se bude soustřeďovat zřejmě větší zájem a pozornost na místa spojená s postavou Mistra Jana Husa. Připravuje se například nová expozice pro Husův dům v Kostnici, která má být otevřena již v roce 2014. Dalším místem je Husinec v jižních Čechách, který svůj název získal od nedalekého hradu Hus a ve starých pramenech byl psán latinsky Hussenicz.

            O Husovo rodiště historici vedli spor, zda se nejednalo o Husinec u Prahy. V současnosti se kloní k tradiční lokalitě v jižních Čechách. Dosvědčuje to i Husův životopis ze 16. století od Jiříka Heremeity, husitského faráře ve Stříbře. V něm se uvádí: „…věrný a svatý člověk Mistr Jan Hus byl rodem z městečka řečeného Husince, člověk z chudých rodičů chudý a z prostých prostý“. V tomto životopise se píše, že matka provázela svého syna do školy do Prachatic a během cesty se za něj modlila.

            V Husinci se 6. července každoročně pořádají oslavy. V předvečer se koná lampiónový průvod a zaznívají projevy u Husovy sochy. Součástí slavností je také ekumenická bohoslužba ve sboru Církve bratrské v blízkosti Husova rodného domku. Účastníci shromáždění pak přejdou do Památníku, kde se ztiší k modlitbě a v Mistrově rodné světničce položí zástupci církví a města symbolicky květiny.

Partner des Projektes

reformace konstanz koncil stredovek ccsh 60 Hus banner

Diese Arbeit (Inhalt) ist unter der Creative Commons, rechte CČSH

Powered by OpenSys