a kamenickou v Hořicích, kde studenti tvoří plastiky a výtvarná díla s tématikou Mistra Jana Husa k roku 2015. Žákům přednášel o osobnosti českého reformátora prof. Petr Piťha a za Církev československou husitskou náš bratr patriarcha Tomáš Butta a sestra dr. Hana Tonzarová. Pan ředitel Ing. Josef Moravec hosty provedl ateliéry
a prostorami školy.
Spolupráce s hořickými výtvarníky probíhá
v rámci tématu „Mistr Jan Hus – cesta
ke smíření", kdy v rámci klausur vytvářejí studenti díla s husovskou tematikou.
V zabezpečení projektu se angažuje místopředsedkyně Senátu paní Miluše Horská. V budoucnu by studentská sochařská a kamenická díla s husovskou tematikou mohla zdobit Husinec, Kozí hrádek, Lidice, Kostnici a Prahu. Stejně tak by u příležitosti trienia mohla být zajímavá pro města s husitskou tradicí
a minulostí, naše náboženské obce, bratrské církve i další zájemce.
Ředitel Moravec spolu s prof. Piťhou realizují již delší dobu další záslužný projekt,
v jehož rámci zdobí studentské sochy zemské patronky sv. Anežky České různé lokality v Čechách i na Moravě.
Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích letos oslaví 130leté výročí vzniku – tehdy s názvem C.k. odborná škola sochařsko-kamenická. Za dobu své existence tato škola vychovala mnohé z významných umělců, jmenujme
za mnohé Quido Kociána, Jana Štursu nebo Ladislava Šalouna. Město Hořice je místem konání mezinárodních sochařských sympozií.
V současnosti škola nabízí kromě kamenosochařství i řadu příbuzných oborů – užitou malbu, restaurátorství a konzervátorství – ale i praktické obory jako geotechnika – těžba a zpracování kamene.
Kamenicko-sochařská díla s husovskou tematikou vznikají z pískovce, kterého je
v Česku dostatek a mnohé jeho typy poskytují kameníkům vhodný materiál.
V Česku se např. božanovský pískovec (z Broumovska) používá zejména v novější době na opravy historických památek; žehrovický (Kladensko) se používal historicky např. při stavbě katedrály sv. Víta; mšenský (lázně Mšené) pro stavby první republiky.
Tradiční hořický pískovec vlastně není z Hořic, ale těží se v lomu v nedaleké Ostroměři. V minulosti se používal např. pro stavbu Národního divadla, dnes je oblíben pro své „užitné" vlastnosti
i příjemnou okrovou barvu.
Pískovec je pro svou snadnou opracovatelnost oblíbeným materiálem kamenosochařů. Zlobivým studentům, lenochům a záškolákům z hořické školy ovšem po zásluze hrozí místo opracovávání hořického pískovce práce s žulou.