Mistr Jan Hus - život a dílo

Napjatá situace se  vytvářela již od roku 1403 při polemikách o Viklefovo učení. Tehdy německý mistr Hübner doplnil dosavadní články vybrané z Viklefových spisů na počet 45 a označil je jako bludné. Spory o Viklefa se nyní rozhodl ukončit, i arcibiskup, který při synodách roku 1406 a 1408 vydal zákaz hlásat Viklefovy názory a studovat jeho spisy. Někdy koncem roku 1408 nebo počátkem 1409 vydal dokonce příkaz k odevzdání Viklefových knih ke zjištění, zda v nich jsou obsaženy bludy. Navíc byly vyhlášeny zákazy kázání ve Viklefovském duchu a tím byl postižen i Hus jako kazatel v Kapli betlémské.

Proti tomu se odvolalo pět pražských studentů k papežskému stolci. Synoda z  června 1409 oficiálně vyhlásila povinnost odevzdat Viklefovy knihy. Napětí mezi  arcibiskupem a Husem a jeho straníky se stupňovalo. Na podzim roku 1409 byl  Hus zvolen rektorem univerzity.

Jako rektor pronesl Hus 3. prosince 1409 kázání na paměť Karla IV.: Confirmate corda vestra, (Upevněte svá srdce).

Arcibiskup reagoval na žalobu studentů u kurie žádostí o schválení svých příkazů k odevzdání Viklefových knih a zákazu kázání na soukromých místech. To se podařilo a papež Alexandr V. dne 20. prosince 1409 vydal bulu, jež plně vyhověla přáním arcibiskupa a navíc ho zmocnila, aby si dal předložit Viklefovy knihy, aby  zmizely z očí věřících. Současně zakázala kázání na soukromých místech, čímž měla být postižena Kaple betlémská. Hus byl přesvědčen - zdá se, že právem - že bula byla "koupena". Papež zrušil také citaci proti arcibiskupovi.

Kázání pokračovala, bula nebyla v Praze respektována a proti jejím ustanovením protestovala i pražská univerzita.

Synoda z června 1410 obnovila příkaz k odevzdání knih a nařídila jejich spálení. Proti tomu podal Hus spolu s několika dalšími účastníky žalobu k papežské kurii. Jeho podáním se jeho záležitost dostala před papežský soud. Arcibiskup vyhlásil proti apelantům klatbu a dne 16. července 1410 dal arcibiskup knihy skutečně  spálit.