Soudržnost, spravedlnost, pravda!
Prosím, abyste se milovali,
dobrých násilím tlačiti
nedali a pravdy
každému přáli.

Přišel jsem do Kostnice... Proste tedy Boha, aby mi dal stálost, protože mnoho protivníků a silných povstává proti mně... Ale ničeho z toho se nebofím, ani neobávám, doufaje, že po veliké bitvě bývá veliké vítězství a po vítězství větší odměna a větší zahanbení pronásledovatelů.
List M.].Husa z Kostnice

Od svého vysvěcení Hus často kázal. Jsou doložena jeho kázání v letech 1401–1402 v kostele sv. Michala na Starém Městě. Tento kostel je tedy také významnou památkou českých duchovních i kulturních dějin. Do Betlémské kaple se Hus dostal zcela neplánovaně. Známý kazatel Štěpán z Kolína na své místo rezignoval a po určitém jednání, které nevyznívalo pro Husa vždy příznivě, se Hus přece jen stal betlémským kazatelem. Zůstal jím pak plných 10 let. V tomto okamžiku ještě nikdo netušil, k jak důležitému kroku nejen v životě Husově, ale i v dějinách celého českého církevního reformního hnutí došlo. Církevní působení  univerzitních mistrů, pokud byli vysvěceni na kněze, bylo celkem obvyklou záležitostí. Husova činnost v Betlémské kapli narážela od počátku na řadu formálních potíží, neboť v případě Betlémské kaple nešlo o farní kostel. Hlavním problémem se staly možné příjmy. Hus se nakonec dohodl s farářem farnosti sv. Filipa a Jakuba, do které Betlémská kaple patřila, na odškodném. Tento problém tu existoval už od založení kaple, snahy o jeho řešení však nebyly dostatečné. Zvláštní postavení Betlémské kaple se mělo stát i v budoucnu problematickou záležitostí, která bude účelově použita proti jejímu kazateli. Hus se stal v krátké době velmi populárním kazatelem. Kázal latinsky i česky, podle posluchačů, kteří se shromažďovali pod jeho kazatelnou. Materiál, Jmenování mistra Jana Husa správcem Betlémské kaple, Listina ze 14.3. 1402, (Archiv Univerzity Karlovy, sign. I/42) používaný v kázáních, byl naprosto obvyklý, citoval Písmo a církevní autority, na které se jako pravověrný katolík odvolával. V jeho pojetí byla tradice pramenem Božího zjevení, ale také čím dál, tím více konfrontoval tuto tradicí tím, co obsahuje Písmo svaté. Většinou postupoval tak, že se snažil za každou cenu dokázat, že autority – Otcové a učitelé církve – nejsou v rozporu s tradicí. Problém  svrchovanosti Písma, který později u Husa tak tragicky vyvrcholil, se zde sice již rýsuje, ale nestojí v popředí. Husova kázání v Betlémě byla oblíbená proto, že se dotýkala aktuálních témat. Do jisté doby (k onomu zlomu dochází v letech 1408–1410) byl Hus dokonce vítaným kritikem i pro světskou a církevní vrchnost, neboť král i arcibiskup usilovali  - každý svým způsobem – o církevní i  společenskou reformu. V letech 1402–1403 se tedy Husova kariéra začíná slibně rozvíjet. Současně se však polarizují stanoviska. Důležitou roli nejen v  Husově životním příběhu, ale i v dějinách české církevní reformy, má anglický reformátor John Viklef 1330–1384. V zápase o Viklefa se nakonec ukázal nejen rozpor, ale i jádro problému.

Píšící Viklef
Píšící Viklef
Některá filozofická díla Viklefova byla známa v Praze již koncem 14. století. Znal je i Hus a se zájmem je studoval. Chyběla zejména díla teologická, která byla v  ostatním světě i ve Viklefově vlasti zdrojem velkých polemik.

V letech 1402–1403 přináší dva významné Viklefovy spisy Dialogus a Trialogus do Prahy z Oxfordu Husův univerzitní kolega a později i druh v utrpení Jeroným  Pražský. Stejně jako celá řada dalších událostí se i tento mezník nedá přímo určit  a časově je možno jej odvodit jen z celkového kontextu.

Na počátku 15. století dochází i v Evropském měřítku znova k diskusi o  Viklefových názorech. Čím byl Viklef tak aktuální a pro tehdejší církev nebezpečný? Určitě ne tím, že zastával vyhraněný filozofický realismus (obecné pojmy mají své konkrétní předobrazy). Horší bylo, že Viklef učil, v souladu s jinými mysliteli té doby, že světští páni mohou v církvi nastolit pořádek tehdy, když v ní není a když sama toho není schopna. Viklef vyslovil také tehdy velmi provokativní tezi, že kdo není ve stavu milosti, nemůže vládnout (ve spise o světském panování De civili domino z roku 1376). Neurčil však blíže, jak se určí, kdo je nebo není ve stavu milosti. Byl to právě Viklef, kdo také mohutně zaútočil na církevní tradici, jejíž normativní úlohu v podstatě popřel. Podle něho tradice  není pramenem Božího zjevení, jediným měřítkem pro církevní učení i praxi je  Bible, Písmo svaté. Tyto názory vyslovil ve spisech De Ecclesia (O církvi), De veritate sacrae scripturae (O pravdě Písma svatého) a De potestate papae (O moci papežské), které napsal v letech 1377–1378. Snad nejvíce provokoval  Viklef svým učením o Večeři Páně, které s ním ovšem Hus nikdy nesdílel. Viklef se v otázce přijímání přikláněl k tzv. remanenci, tedy k nezdůrazňování  přepodstatnění chleba a vína v tělo a krev Kristovu, ale kladl důraz na duchovní  přítomnost Krista, která je těmito živly symbolizována. Právě v roce 1403 došlo k důležitému kroku, který měl fatální dopad na další Husův život.

Mistr pražské univerzity, Němec Jan Hübner, pocházející ze Slezska, podal pražské arcibiskupské kapitule 24 článků z Viklefova díla, které byly odsouzeny již dávno předtím v Londýně a přidal k nim dalších 21 vět z Viklefova díla, které sám vybral. Požadoval, aby toto učení bylo odsouzeno i v Praze. Arcibiskupští úředníci se obrátili s prosbou o dobrozdání na pražskou univerzitu, kde se konala v květnu 1403 na toto téma bouřlivá disputace. Čeští mistři většinou Viklefa hájili proti ostatním. Vedle Husa pro Viklefa horlivě vystupoval Stanislav ze Znojma a zejména Štěpán Páleč. Nicméně na univerzitní disputaci byl Viklef odsouzen, neboť čeští mistři byli v menšině.

Od této doby se stává Viklefovo učení nesmírně důležitým katalyzátorem, který povede obě strany na nesmiřitelné pozice. Ve vypjaté atmosféře roku 1403 píše Stanislav ze Znojma spis De corpore Christi (O těle Kristově), kde se přiklání k  Viklefovu učení o remanenci, které je ovšem z hlediska tradičního pohledu církve velmi diskutabilní. 

 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Kalendář akcí

březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Události

Žádné události

Komentáře

Mapa událostí




loader



Partneři projektu

reformace konstanz koncil stredovek ccsh 60 Hus banner

Uvedená práce (obsah) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora licenci 3.0 Česko, práva CČSH

Powered by OpenSys