Polskému králi Vladislavovi

(V Praze začátkem roku 1411.)

Spasení a milost, pokoj a vítězství od Boha Otce a Pána Ježíše Krista.

Nejjasnější kníže a velkomocný králi!

Když posel Vašeho Veličenstva Oneš z Huorky přinesl jisté noviny o vítězství a chvalném příměří, vzbudil mi v srdci náramnou radost, již nemůže ani péro vypsati ani hlas můj vyjádřiti, jak by slušelo. Vím však, nejkřesťanštější králi, že zpupné nepřátele, protivící se Vaší slávě a na ni žárlivé, pokořila nikoli moc Vaší Velebnosti, nýbrž moc Nejvyššího mírumilovného krále, Pána Ježíše Krista. Ta „sesadila mocné se stolce" pýchy a „povýšila pokorné", aby se obojí, majíce před očima moc samého mírumilovného krále, třásli, jeho vzývali ve svých potřebách a věděli, že není vítězství leč od toho, jehož nikdo z lidí nemůže poraziti a jenž pokorným dává vítězství a za pokoru je nakonec povyšuje. Vždyť učíval častěji řka: „Každý, kdož se povyšuje, bude ponížen, a kdož se ponižuje, bude povýšen." Naplnilo se obojí.

Kde jsou tedy ony dva meče nepřátel? Vskutku těmi byli potřeni, kterými se pokoušeli děsiti pokorného! Hle, dva poslali, meč utrhání a meč pýchy, a mnoho tisíc jich ztratili, nevhod jsouce pokořeni! Kde jsou meče, kde koně nastrojení, kde ozbrojenci obrnění, na které se spoléhali? Kde nesčetné dukáty nebo poklady?

Jistě vše to zklamalo! V své pýše nevěřili, že do brány spravedlivých může vkročiti jen pokorný. Zklamali se, ježto od prvopočátku neměli důvěry v Pána Ježíše. Protož, nejjasnější kníže, přemítaje o tom v duchu své moudrosti, držte se pokory, protože ona povyšuje. Krále následujte, krále mírumilovného, Pána Ježíše Krista! Směřujte k míru s nejjasnějším knížetem, králem Zikmundem, a bude-li on něco chtíti z takové zpupnosti – čehož on, dá-li Pán, neučiní –, přece Vaše Veličenstvo drž se vždy umírněné pokory, aby se zpětně neprolévala krev křesťanská a aby veliké nebezpečí nevzešlo duším.

Já pak, sluha Boží neužitečný, se vším lidem neustanu pokorně vzývati milost všemohoucího Pána o takový smír, aby ho ráčil nejdobrotivější Pán dopřáti.
Rovněž si z hloubi srdce přeji, velikomocný králi, abych tělesnýma očima mohl Vaši osobu spatřiti, a doufám, že mi toho Pán Ježíš Kristus ráčí dopřáti, bude-li věděti, že to nějak přispěje ku prospěchu Vaší milosti nebo mého kazatelství.
Bůh všemohoucí račiž státi při Vaší Výsosti skrze Spasitele našeho, prostředníka mezi Bohem a lidmi, Pána Ježíše Krista, amen.