Ve středu 17. dubna 2013 se sešli v pražském studentském klubu K4 k prvnímu setkání projektu Studenti čtou Husa! studenti s hostem večera Prof. PhDr. Petrem Čornejem, Dr.Sc. V příjemném prostoru středověkého sklepení v centru Prahy diskutovalo přes třicet účastníků nového projektu své myšlenky nad vybranými Husovými texty.

První setkání projektu Studenti čtou Husa! pod prvním z Husova Sedmera: „Hledej pravdu! se uskutečnilo nad dvěma Husovými listy z období jeho působení v Praze a dále jeho slavným Odvoláním ke Kristu. Prof. PhDr. Petr Čornej, Dr.Sc. uvedl poutavým výkladem účastníky do historického kontextu Husových listů a upozornil na některé zajímavosti v textu i na pozoruhodné a někdy i úsměvné souvislosti doby, v níž je Hus psal.

Prvním textem byl list pražskému arcibiskupu Zbyňkovi z Hazmburka z roku 1408 ve věci zadržení mladých duchovních, kteří se hlásili k reformačním myšlenkám. Na jejich obranu nechal Hus zaznít ve svém listu kritiku poměrů v církvi, kdy duchovní mohli žít volným životem bez obav z hněvu svých nadřízených, zatímco poctivým kněžím žijícím v chudobě a obětujícím se ve své službě svým farníkům i zcela cizím lidem, církevní vrchnost v jejich konání doslova „překáží“.

Druhým textem byl list z roku 1411 adresovaný polskému králi Vladislavovi, v jehož podporu Hus doufal a také v listu vyjádřil touhu se s králem setkat. To se mu později skutečně podařilo. V listu Hus sice chválí úspěšné válečné tažení proti českému králi Zikmundovi, kterého Hus kritizuje pro jeho pýchu, jež se v boji nevyplatila. List ale končí v duchu smíření a vyzývá, aby se oba panovníci smířili, protože boj křesťana proti křesťanu ničemu dobrému neprospívá. Prof. Čornej upozornil, že existují dva dopisy téhož jména. Ten druhý podle badatelů napsal nějaký student, který použil slavného dopisu významné osoby, aby se pocvičil v rétorice. Tu ve středověku nepředstavovalo pouze mluvené slovo, ale také písemný projev.

Třetím textem bylo slavné Husovo Odvolání od papeže k Ježíši Kristu. Tento text z roku 1412 vysvětluje, proč se Hus do této doby vážněji nezabýval pří o své názory. Dokazuje zde, podle prof. Čorneje zřejmě s pomocí svého právníka, že mnozí významní církevní i necírkevní představitelé potvrdili, že jeho názory nejsou herezí. Zároveň zde uvádí své obavy z přepadu či jiného ohrožení, kdyby se vydal do Říma k soudu. Je paradoxem, že svoji obezřetnost před Kostnickým koncilem opustil.

Setkání nad prvními třemi Husovými texty posloužilo jako obecné uvedení do Husovy doby a jeho myšlení. Prof. Petr Čornej upozornil na důležité Husovy myšlenky a činy, včetně nedorozumění o povaze jeho pře – zda-li jde o při občanskou nebo církevní – což v posledku vešlo k vážným obviněním z hereze a následně k jeho upálení na koncilu v Kostnici. Jak vyplynulo zejména z posledního textu, Hus po celou dobu vnímal spor více civilně a spoléhal na postoj zemského soudu, který však v jeho při neměl podle církve nejmenší slovo. Jak potvrdil Prof. Čornej z diskuse vzešlý podnět, církev a společnost v té době splývají v jediné. Hus proto nedělal rozdíl mezi reformou církve a reformou společnosti. Reforma jednoho byla přímo spojena s reformou druhého.

Přítomní zahájili diskusi nad výše zmíněnými texty, z časových důvodů však nebylo možné ji dokončit.Vyzýváme Vás, abyste se do diskuse zapojili, ať již jste se prvního čtení zúčastnili, či ne. Na stránkách bude uveřejněn přepis a nahrávka z první diskuse, aby se mohli do diskuse zapojit všichni a pokračovat v ní. Zorganizujete –li vlastní skupinu k 1. čtení, rozhodně nám zašlete, čí přímo do diskuse vložte své podněty. Díky, že se budeme moci v diskusi sdílet až do 23. 10. 2013, kdy se uskuteční opět ve studentském klubu K4 v Celetné, Praha 1, s odborným výkladem církevního historika a děkana HTF UK Prof. ThDr. J. B. Láška, 2. čtení dalších Husových textů.

Přidat komentář