V sobotu dne 30. května se uskutečnilo slavnostní otevření Centra Mistra Jana Husa v Husinci u Prachatic. Otevření proběhlo za účasti premiéra Bohuslava Sobotky, ministra kultury Daniela Hermana, ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, hejtmana jihočeského kraje Jiřího Zimoly, starostky Husince Ludmily Pánkové, našeho bratra patriarchy Tomáše Butty a dalších církevních představitelů a hostů.Památník, ve kterém se nachází i tzv. Husova světnička, prošel celkovou rekonstrukcí včetně vytvoření nové expozice s využitím audiovizuálních programů.

Od roku 2010 je Památník ve správě Církve československé husitské, která jej má v pronájmu od města Husinec na 50 let. Vláda uvolnila v loňském roce na rekonstrukci 20 milionů, církev investovala do objektů celkem kolem 5 milionů. Finančně podporuje provoz Památníku Jihočeský kraj. Rekonstrukcí prošly památkově chráněné budovy i venkovní areál, kde jsou v zahradě umístěny plastiky, vytvořené studenty Sochařské a kamenické školy v Hořicích.

Centrum Mistra Jana Husa v Husinci bylo otevřeno v roce Husova 600. jubilea a bude sloužit veřejnosti k účelům vzdělávacím a kulturním.

Husinecká expozice

Součástí celkové obnovy Centra Mistra Jana Husa v Husinci bylo vytvoření nové expozice věnované době, životu, dílu, tradici a odkazu českého reformátora. Je pochopitelné, že nová výstava respektuje místo, které je tradičním Husovým rodištěm a kde se v památném objektu nachází tzv. Husova světnička, spojovaná s narozením a dětstvím Jana Husa. Starobylost jihočeského Husince jako Husova rodiště dokládají literární památky a doklady již z doby utrakvismu. Označení stavby jako Národní kulturní památka v roce 1978 v roce předcházely bohaté dějiny místa v době národního obrození i ve 20. století.

Na výstavě a připravované publikaci se podílel tým spolupracovníků. Odborným garantem je bratr prof. Jan Blahoslav Lášek, děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a spolupracovníkem je též dr. Bohdan Kaňák, ředitel archivu v Olomouci a syn církevního historika prof. Miloslava Kaňáka. Autorem architektonického a výtvarného řešení nové expozice s využitím současné multimediální komunikace je akad. Architekt Petr Fuchs.

Výstava se soustřeďuje na tři husovské okruhy. V úvodní části je návštěvníkovi představen kontext Husova života, v ústřední části je přiblížen vlastní příběh reformátora a závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu.

V první části je Husův život zasazen nejprve do historického kontextu uvedením událostí v Českých zemích a Evropě ve 14. a 15. století. Dále do regionálního kontextu se zřetelem na národní, společenské a církevní aspekty husovské tradice v Husinci. V této úvodní části je také Husovo působení vsazeno do reformních proudů konce 14. a počátku 15. století. Jako představitelé reformního hnutí jsou vybrány tři postavy: Jan Viklef – Angličan, Konrád Waldhauser – německy mluvící kazatel, a Matěj z Janova – významný český teolog a myslitel husitské reformace. Je tak zdůrazněn mezinárodní a evropský charakter počátků české reformace. Charakteristickým společným znakem reformních snah je návrat „ke kořenům“ – k Bibli, která se šířila v překladech do národních jazyků. Bible v evropském i českém reformním hnutí sehrála klíčovou roli, jak je zřejmé u Jana Viklefa, Matěje z Janova a Jana Husa.

Husův příběh je základním a ústředním obsahem i osnovou výstavy, představující jeho vzdělání, působení v Praze na univerzitě a v Betlémské kapli, exil, cestu do Kostnice a ukončení jeho života v Kostnici. Závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu v období reformace a protireformace, v době 19. a 20. století, Hus v protestantismu v Římskokatolické církvi a v Církvi československé husitské. Zvláštní pozornost je věnována Husovu vystoupení v souvislosti se světovou reformací v Německu, Švýcarsku a dalších zemích v podobě „Stromu reformace“.

Výstava se koncentruje na tři základní místa spojená s Janem Husem: Husinec, Praha a Kostnice. Stručné medailony představují postavy, jakými jsou Jan Viklef , Konrád Waldhauser, Matěj z Janova, Michal de Causis, Jean Gerson,  Štěpán z Pálče, Petr z Mladoňovic. Základními tématy jsou: reformní hnutí (reforma, reformace), Bible a její náboženský a kulturní význam, církev a společnost ve středověku (ideály a skutečnost), koncil (Kostnický koncil (1414-1418) jako významná evropská událost). Významným etickým tématem je svědomí.

Zvláštní zřetel je kladen na pietní a umělecké prvky výstavy. Centrálním a nejpamátnějším prostorem celé Národní kulturní památky a tím i výstavy je „Husova světnička“. V její bezprostřední blízkosti se nachází „Husova modlitebna“ vyjadřující spirituální rozměr této osobnosti projevující se modlitbou i duchovní písní.

K uměleckým prvkům náleží výtvarné řešení výstavy, včetně dřevěné plastiky „Pochodeň víry“, dvou audiovizuálních programů „Ke kořenům“ a dramatizace Husova procesu vycházející z dobových autentických svědectví. Obnova probíhá ve spolupráci a za podpory vlády České republiky, ministerstva kultury, Jihočeského kraje i města Husinec.

Nově připravovaná expozice v Centru Mistra Jana Husa v Husinci je řešena v návaznosti na pietní charakter místa a sleduje jako své hlavní cíle hlediska poznávací, vzdělávací, ale i spirituální a kulturní.

Plastiky v Husinci

Ve venkovní části areálu Centra jsou umístěny též tři plastiky studentů kamenické a sochařské školy z Hořic s husovskou tematikou. Záštitu nad sochařskými pracemi studentů Střední průmyslové kamenické a sochařské školy v Hořicích převzal předseda vlády Bohuslav Sobotka. Spolupráce CČSH s hořickou kamenickou školou probíhá od roku 2012. Motivační přednášky pro studenty v hořiské škole vykonali prof. Petr Piťha, prof. Zdeněk Kučera patriarcha dr. Tomáš Butta a další. Další práce z Hořic je určena pro Kostnici a v jednání je rovněž instalování sochy v areálu Husitské teologické fakulty na podzim. Autory plastik se společným mottem „Cesta ke smíření“ je Josef Knap (brána), Tomáš Zelený (sloup-kalich) a Ondřej Novák (kniha-kalich).