Soudržnost, spravedlnost, pravda!
Prosím, abyste se milovali,
dobrých násilím tlačiti
nedali a pravdy
každému přáli.

Přišel jsem do Kostnice... Proste tedy Boha, aby mi dal stálost, protože mnoho protivníků a silných povstává proti mně... Ale ničeho z toho se nebofím, ani neobávám, doufaje, že po veliké bitvě bývá veliké vítězství a po vítězství větší odměna a větší zahanbení pronásledovatelů.
List M.].Husa z Kostnice

V sobotu dne 30. května se uskutečnilo slavnostní otevření Centra Mistra Jana Husa v Husinci u Prachatic. Otevření proběhlo za účasti premiéra Bohuslava Sobotky, ministra kultury Daniela Hermana, ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, hejtmana jihočeského kraje Jiřího Zimoly, starostky Husince Ludmily Pánkové, našeho bratra patriarchy Tomáše Butty a dalších církevních představitelů a hostů.Památník, ve kterém se nachází i tzv. Husova světnička, prošel celkovou rekonstrukcí včetně vytvoření nové expozice s využitím audiovizuálních programů.

Od roku 2010 je Památník ve správě Církve československé husitské, která jej má v pronájmu od města Husinec na 50 let. Vláda uvolnila v loňském roce na rekonstrukci 20 milionů, církev investovala do objektů celkem kolem 5 milionů. Finančně podporuje provoz Památníku Jihočeský kraj. Rekonstrukcí prošly památkově chráněné budovy i venkovní areál, kde jsou v zahradě umístěny plastiky, vytvořené studenty Sochařské a kamenické školy v Hořicích.

Centrum Mistra Jana Husa v Husinci bylo otevřeno v roce Husova 600. jubilea a bude sloužit veřejnosti k účelům vzdělávacím a kulturním.

Husinecká expozice

Součástí celkové obnovy Centra Mistra Jana Husa v Husinci bylo vytvoření nové expozice věnované době, životu, dílu, tradici a odkazu českého reformátora. Je pochopitelné, že nová výstava respektuje místo, které je tradičním Husovým rodištěm a kde se v památném objektu nachází tzv. Husova světnička, spojovaná s narozením a dětstvím Jana Husa. Starobylost jihočeského Husince jako Husova rodiště dokládají literární památky a doklady již z doby utrakvismu. Označení stavby jako Národní kulturní památka v roce 1978 v roce předcházely bohaté dějiny místa v době národního obrození i ve 20. století.

Na výstavě a připravované publikaci se podílel tým spolupracovníků. Odborným garantem je bratr prof. Jan Blahoslav Lášek, děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a spolupracovníkem je též dr. Bohdan Kaňák, ředitel archivu v Olomouci a syn církevního historika prof. Miloslava Kaňáka. Autorem architektonického a výtvarného řešení nové expozice s využitím současné multimediální komunikace je akad. Architekt Petr Fuchs.

Výstava se soustřeďuje na tři husovské okruhy. V úvodní části je návštěvníkovi představen kontext Husova života, v ústřední části je přiblížen vlastní příběh reformátora a závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu.

V první části je Husův život zasazen nejprve do historického kontextu uvedením událostí v Českých zemích a Evropě ve 14. a 15. století. Dále do regionálního kontextu se zřetelem na národní, společenské a církevní aspekty husovské tradice v Husinci. V této úvodní části je také Husovo působení vsazeno do reformních proudů konce 14. a počátku 15. století. Jako představitelé reformního hnutí jsou vybrány tři postavy: Jan Viklef – Angličan, Konrád Waldhauser – německy mluvící kazatel, a Matěj z Janova – významný český teolog a myslitel husitské reformace. Je tak zdůrazněn mezinárodní a evropský charakter počátků české reformace. Charakteristickým společným znakem reformních snah je návrat „ke kořenům“ – k Bibli, která se šířila v překladech do národních jazyků. Bible v evropském i českém reformním hnutí sehrála klíčovou roli, jak je zřejmé u Jana Viklefa, Matěje z Janova a Jana Husa.

Husův příběh je základním a ústředním obsahem i osnovou výstavy, představující jeho vzdělání, působení v Praze na univerzitě a v Betlémské kapli, exil, cestu do Kostnice a ukončení jeho života v Kostnici. Závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu v období reformace a protireformace, v době 19. a 20. století, Hus v protestantismu v Římskokatolické církvi a v Církvi československé husitské. Zvláštní pozornost je věnována Husovu vystoupení v souvislosti se světovou reformací v Německu, Švýcarsku a dalších zemích v podobě „Stromu reformace“.

Výstava se koncentruje na tři základní místa spojená s Janem Husem: Husinec, Praha a Kostnice. Stručné medailony představují postavy, jakými jsou Jan Viklef , Konrád Waldhauser, Matěj z Janova, Michal de Causis, Jean Gerson,  Štěpán z Pálče, Petr z Mladoňovic. Základními tématy jsou: reformní hnutí (reforma, reformace), Bible a její náboženský a kulturní význam, církev a společnost ve středověku (ideály a skutečnost), koncil (Kostnický koncil (1414-1418) jako významná evropská událost). Významným etickým tématem je svědomí.

Zvláštní zřetel je kladen na pietní a umělecké prvky výstavy. Centrálním a nejpamátnějším prostorem celé Národní kulturní památky a tím i výstavy je „Husova světnička“. V její bezprostřední blízkosti se nachází „Husova modlitebna“ vyjadřující spirituální rozměr této osobnosti projevující se modlitbou i duchovní písní.

K uměleckým prvkům náleží výtvarné řešení výstavy, včetně dřevěné plastiky „Pochodeň víry“, dvou audiovizuálních programů „Ke kořenům“ a dramatizace Husova procesu vycházející z dobových autentických svědectví. Obnova probíhá ve spolupráci a za podpory vlády České republiky, ministerstva kultury, Jihočeského kraje i města Husinec.

Nově připravovaná expozice v Centru Mistra Jana Husa v Husinci je řešena v návaznosti na pietní charakter místa a sleduje jako své hlavní cíle hlediska poznávací, vzdělávací, ale i spirituální a kulturní.

Plastiky v Husinci

Ve venkovní části areálu Centra jsou umístěny též tři plastiky studentů kamenické a sochařské školy z Hořic s husovskou tematikou. Záštitu nad sochařskými pracemi studentů Střední průmyslové kamenické a sochařské školy v Hořicích převzal předseda vlády Bohuslav Sobotka. Spolupráce CČSH s hořickou kamenickou školou probíhá od roku 2012. Motivační přednášky pro studenty v hořiské škole vykonali prof. Petr Piťha, prof. Zdeněk Kučera patriarcha dr. Tomáš Butta a další. Další práce z Hořic je určena pro Kostnici a v jednání je rovněž instalování sochy v areálu Husitské teologické fakulty na podzim. Autory plastik se společným mottem „Cesta ke smíření“ je Josef Knap (brána), Tomáš Zelený (sloup-kalich) a Ondřej Novák (kniha-kalich).

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Kalendář akcí

březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Události

Žádné události

Komentáře

Mapa událostí




loader



Partneři projektu

reformace konstanz koncil stredovek ccsh 60 Hus banner

Uvedená práce (obsah) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora licenci 3.0 Česko, práva CČSH

Powered by OpenSys